Terapie psaním

2. dubna 2018 v 22:02 | hanyzka89 |  DIARY...
Když jsem před dvěma lety objevila starý texty mladý Třeštíkový, přišla mi výborná. Byla svobodná, sem tam ve vztahu, sem tam po šíleným rozchodu a vařila z toho slušný čtivý pokrm. Teď už mě ale zas tak nebaví, ty její nový texty a starý vtipy. Baví mě ale Tereza Dočkalová, je jen o rok starší než já, tudíž vůbec není stará!, a ještě k tomu vtipná. Je to můj objev posledních dní. Mám takový zvláštní spouštěcí mechanismus psaní. Když mě baví číst práce jiných, baví mě psát i ta moje.
Psát je zvláštní potřeba, že máte, co říct, a ještě zvláštnější v tom, že si myslíte, že to mají ostatní číst. A mám respekt ke všem, kteří tuhle potřebu umí správně upotřebit. Tam mi to občas sklouzne.
"Ten Aiden říká ale strašný blbosti," Zuzka si slovně kopne do jednoho ze seriálových milenců SATC. "No nevím, největší nesmysly říká Carrie," reaguje Pergi. Lenka přikývne a hodí na mě ten dlouhý významný pohled, v kterém čtu: "Jako TY!".
Beru, chápu, vím. Píšu občas velký blbosti. A co víc…já je i říkám. Analyzuji, poučuji, demagoguji atd. Jenže já za to nemůžu, jsem už taková. Vězte, že to napětí v mé hlavě musí hledat cesty pryč, jinak mě můžete rovnou poslat do Bohnic, a faktická cesta tam by byla potupnější než ta slovní do prdele.
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 3. dubna 2018 v 14:54 | Reagovat

Můžeš psát o čem chceš, důležité že s tím jsi spokojená ty :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama