Odevzdaně rezignovaná...

29. srpna 2017 v 19:53 | Hanýžka89 |  ...w_o_r_k...
Jména celý sparťanský sestavy včetně náhradníků jsem zapomněla přesně v tom momentě, kdy jsem začala šprtat ty slávistický. Za půlroku, až ho načapám se sekretářkou jejich advokátní kanceláře na záchodech továrny na korporární sny, jen rezignovaně zakřičím: "Doprdele, beztak mi ten fotbal byl celou dobu u prdele!..." Stejně unáhlené jako má slova budou i mé kroky domů s cílem sbalit mu kufry. Cestou za jeho zubním kartáčkem a kolínskou na pračce narazím na jeho slávistický fanouškovský dress a taky na své nůžky. Nemusíte se bát, přece taková kráva nejsem. O půl hodiny později zjistím, že jsem. A o další čtvrt mi to potvrdí i on s dalším ujištěním, že jsem jí vlastně byla vždycky.
Další měsíce už nikdo nebude pochybovat, kým jsem a já jediná budu vědět proč. Do látkového nákupního koše mu k perleťovému vyšívanému povlečení přihodím stříbrný dekorační polštář za 999,- Kč. "Je to opravdu nutné?" zeptá se a rezignovaným tónem sám uzná, že je a nejen on bude vědět proč. Místo něj jsem se zbavila sebeúcty a nad nově otevřenými spisy plými rozvodů jiných se budu v neustálém sebeklamu utvrzovat v tom, že jednu drobnou nevěru vykoupily drahé polštáře, které v noci spolu s tmou polhtí mých pár slz, a ještě dráže povlečené peřiny, které během obědové pauzy skryjí nahé tělo nově příchozí sekretářky. Divíte se, kam jsme se to dostali, tak se ještě vraťme.
"Takže brankáři jsou Kovář, Laštůvka, Otáhal…dále obránci Bílek, Bořil, Deli, Flo, Frydrych,…" memoruji skoro stejně pilně jako kdys Pokračování v trestném činu je takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. "Miláčku, ty ses toho tresta ještě nevzdala? Přeci jsme se shodli, že je pro tebe civil, a hlavně pak rodina, jako pro ženu schůdnější," vytrhne mé myšlenkové pochody jeho sexistické rozdělení justice. Se slovy "Mám pro tebe dárek," vytáhne zpoza zad igelitovou tašku Sportissimo. Tuším, že bílé saténové ložní prádlo to nebude. Tím danajským darem je cyklistický dress v červenobílém (jak jinak) provedení a ve velikosti XS, zakručí mi v břiše a zní to jako Ještě pět kilo. Poděkuji a ten neúpřímný tón si já nepřivlastňuji, náleží mému odporu k cyklistice. "Jestli bude o víkendu hezky, hned ho vyzkoušíš. A nezapomeň, se mnou jde vždycky o vrchol," neodpustí si vtípek na jinak pro mě velmi smutném sdělení. Vzpomenu na pár měsíců starou větu mé dlouholeté kamarádky: "Jo, vtipnej je, ale na manželství to nebude." Sundám si snubní prsten a sednu si do vany pod tekoucí sprchu, představuji si, jak v sobotu krásně prší. … A taky majitele toho zapomenutýho sparťanskýho hrnku, který mám v krabici vzpomínek pod postelí.
 


Komentáře

1 m. m. | E-mail | Web | 31. srpna 2017 v 9:57 | Reagovat

U mě by s takovým dárkem nepochodil. Nenechám se do čehokoli nutit a když se ti nelíbí moje postava a máš s ní problém, tak choď s někým jiným.

Co na něm vidíš, že ho se sebou necháš tak zacházet?

2 Hanyzka89 Hanyzka89 | 1. září 2017 v 18:21 | Reagovat

[1]: Moc děkuji za reakci, tohle ale naštěstí je jen jedna z mých povídek, sice inspirovaná skutečným člověkem, ale ve skutečnosti se takto v mém reálném neodehrála :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama