Okna do duše. Za okny prší.

13. června 2016 v 10:04 | Hanyzka89 |  DIARY...
Oči ti o druhém řeknou nejvíce, jsou vážně jako okna," poučil mě s vážným tónem a ještě vážnějším výrazem ve tváři. Rok na to si začal s holkou s těma nejfalešnějšíma očima, co znám. A ano, musím potvrdit, jeho pravidlo na ni sedělo akurátně. Ale jestli na mě, tím už si nejsem tak jistá, možná mi jimi viděl až do žaludku, ale rozhodně nenahlédl do mého srdce, bilo totiž pro jiného.
Je tedy čeho litovat? Určitě ne. Dívám se na to ze všech možných úhlů a stran, snažím se neplést lítost s výčitkami, vidět jasně. Možná právě proto, že jsou oči ta okna, anebo z milionů jiných důvodů, nevysmívám se lidem do očí a ani za zády. To on umí a jeho ona též. A je tedy dobře, aby nyní měli oči jen jeden pro druhého.
Nechci se měnit pohledem druhého, nechci se napasovat do rámu s obrazem cizího malíře. Chci být sama sebou, nezkreslenou, nezamlženou. A dát šanci, dát šanci tomu druhému, aby našel, co doopravdy hledá. Někde totiž existuje obraz, který si vysnil, s jasnými kontury a jistými tahy štětce. Nemusí se měnit, je přesný. Realistický. Zatímco já bych se jen násilně přetvářela do surrealistější podoby než Ernstova olejomalba či Prévertova prvotina.

Nevím, kdy se to všechno ve mně zlomilo, a nevím, jestli na tu zlomeninu najdu kdy vhodnou dlahu. Ale stále věřím, že kdo se bude dívat, uvidí. Shledá se s tím svým, kdo utře umytý nádobí a slzy, když tečou.
 


Komentáře

1 Lenčička Lenčička | 13. června 2016 v 23:13 | Reagovat

Další poetičnost...takhle před spaním jsem si tu hezky početla. Plná metafor, což je na můj mozek po celém dni už trošku moc, ale líbí se mi to :-).

2 hanyzka89 hanyzka89 | 14. června 2016 v 10:48 | Reagovat

[1]: dekuju, i ja sama se pak zpětné ve svém psaní trochu ztrácím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama