První meta, druhá meta,...

25. října 2015 v 11:57 | Hanyzka89 |  DIARY...
Chtě nechtě jsem se ocitla ve věku, v němž řada mých vrstevníků balancuje nad dalšími životními posuny a skoky. Během léta se mi doslova zaplavil facebook svatebními fotografiemi z řad mých spolužaček z práv a fotografiemi novorozenců, naopak zase z řad mých spolužaček z gymplu a ze základní školy. Neslyším žádný tikot hodin, nechci být tlačena níkým a ničím. Znám ty, jež podobnému tlaku podlehly a jednou se vzbudily a zjistily, jak moc jsou svým životem zklamány. Jenže ve čtyřiceti už se hůře hledá to. co mělo být ve dvaceti.
Za čtrnáct dní mě čeká ročníkový sraz. Nevím, jestli cílem těchto srazů je opravdu jen v dobrém zavzpomínat na to, jací jsme byli, prolítnout a zasmát se nad našimi směšnými účesy, baculatými tvářemi a příšerným módním vkusem, a nebo se předvést. Ukázat, kam jsme to za těch pár let dotáhli, kdo vystudoval nejtěžší školy, získal nejtéženější titul, vzal si nejkrásnějšího partnera a má nejůžasnější práci. A nejspíš pokud nesplňujete vše dohromady, nemáte se vůbec čím chlubit.
Jenže a ale. Matně vím o svých spolužácích, ostřeji o svých přátelích. Nejsme takoví. Nejsem už vůbec taková a nebojím se to přiznat sobě i okolí. Nepřipadám si méněcenně proto, že ještě nevím, koho si vezmu a kolik budu mít dětí, co je má vysněná kariéra. Ale vím, že když si budu hrát na něco, co nejsem, když ani svým nejlepším přátelům nedokážu přiznat pravdu a budu se jen hloupě předvádět, dobře mi nebude. Nechci náběh na neurózu stejně tak moc, jako nechci cítit výše zmiňovaný tlak.
Možná, že kdybychom všichni pořád neměli pocit, že něco nestíháme, že nám něco utíká, lépe bychom si užívali toho, co je teď. MLÁDÍ!!! Cenná komunita, která se určitě později nesežene!! Tím neříkám, že nemáme jít za svými sny, naopak, ale z vlastní vnitřní vůle a touhy a ne z pocitu, koho tím předběhneme nebo se mu pomstíme.

Moje nejoblíbenější mozek vypínající činnost posledních měsíců - sledování youtuberek.
 


Komentáře

1 Nela Nela | 25. října 2015 v 14:49 | Reagovat

Moc Ti děkuji za tenhle článek, přesně takovej jsem si potřebovala přečíst :-)

2 hanyzka89 hanyzka89 | Web | 25. října 2015 v 16:45 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že přišel vhod :-) :-)

3 Aailyyn Aailyyn | Web | 8. prosince 2015 v 23:00 | Reagovat

Já myslím, že školní srazy jsou v podstatě jenom chlubící. Začíná to vystudovanýma výškama a končí fotkama vnoučat. Možná je to prostě jen tím, že když jste řízením osudu strávili určitý čas pohromadě v jedné školní třídě, tak to nemusí znamenat, že jste si rozuměli, jste kamarádi a máte si co říct.  
Jinak, samozřejmě. Tlak na kariéru, osudovou lásku, ideální rodinku, dětí jak smetí, to je nesmysl. Člověk by se měl k těmhle věcem propracovávat, protože sám chce.

4 Tereza Přikrylová Tereza Přikrylová | Web | 24. prosince 2015 v 9:33 | Reagovat

Jojo to je všude, i kolem mě. Myslela jsem, že taková doba, kdy se naše rodiče brali v 19ti a v 19ti měli už děti je pryč, ale ono je to furt stejný, jen v dnešní době je nás víc, kteří se do toho tak brzo nehrnou, tehdy to snad ani jinak nešlo, bylo to normální či co :-) já mám taky na fb samé mimino, na posledním srazu jsme si už prohlíželi i albumy s dětma 8-O

5 Ma-li Ma-li | Web | 24. prosince 2015 v 13:07 | Reagovat

Školní srazy zásadně sabotuju. Nejsou o ničem jiném, než o pochloubačnosti a posměškách. Co se týče tlaku, sabotuju to taky a pousmívám se nad tím, jak si moji vrstevníci, co mají děti, stěžují, jak nemají čas a podobně. Znám dvě vysloveně fanatičky, co chtěli mít za každou cenu dítě. Nevěděli totiž, co to obnáší. Já to vím, protože mám o 10 let mladšího bratra a o 21 let mladší sestru. Což bohužel způsobilo, že se na děti ale vůbec necítím a ani po nich netoužím. Každý to má prostě jinak ;)Spíš mi vadí, jak se mi někteří smějou, že nemám ani přítele. Mě prostě k životu stačí ten pravý kamarád a toho mám. Já se zase (ne)budu smát jim, až začnou zjišťovat, že mohli o pár let počkat....

6 Illumináti Illumináti | Web | 24. prosince 2015 v 13:14 | Reagovat

such svatby
                                wow
                   so facebook
                                            much módní vkus
              8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

7 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 24. prosince 2015 v 13:37 | Reagovat

Trapný  je, když je vám osmnáct...a lidi kolem vás maj svatby. Za poslední rok jsem napočítala tři. Tři svatby lidí v mym věku. Nechápu a nerozumim, už neni začátek dvacátýho století...

8 Marka Marka | Web | 24. prosince 2015 v 14:48 | Reagovat

:)) jáj, chápu tě :) znám jednu.. paní, která nam vyprávěla leccos o tlaku okolí :)

9 Květa Květa | Web | 24. prosince 2015 v 17:12 | Reagovat

moc hezky napsaný konec: "Tím neříkám, že nemáme jít za svými sny, naopak, ale z vlastní vnitřní vůle a touhy a ne z pocitu, koho tím předběhneme nebo se mu pomstíme" Protože jsme obě asi stejného věku, objevuje se mi na fb feedu to samé a asi se s tím dá počítat, že to tak bude ještě po hodně let, občas cítím taky ten tlak okolí a dost mě štve, že na chlapy našeho věku není vyvíjen tak silně jako na ženy...ale pak to nechám být a jdu si svou cestou,..každý ji přece nemusí mít takovou, že se do 30 musí vdát a vyrobit dvě děti :)

10 hanyzka89 hanyzka89 | Web | 25. prosince 2015 v 13:58 | Reagovat

Moc všem děkuji za milé komentáře a reakce, jsou pro mě příjemným výnočním dárkem :-)
A zároveň mě těší zjištění, že nejsem sama ve svých dojmech.
Děkuji!!

11 hanyzka89 hanyzka89 | Web | 25. prosince 2015 v 13:58 | Reagovat

*vánočním

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama