Vyúčtování

19. července 2014 v 14:26 | Hanýžka89 |  DIARY...
Placení účtů je jedna z jistot, která každého z nás jednou dostihne, můžeme ji oddalovat jakoli chceme a jak dlouho chceme, ale nakonec si nás stejně najde jako každá jiná protivná povinnost, které se mermocí snažíme vyhnout. Je to zároveň celkem příhodná retrospektiva našeho jednání.
Každý jednou budeme někomu skládat účty, jen nevíme kdy, datum splatnosti nejisté, spojitost s časově neurčenou právní skutečností. Všechno by ale mělo v tu chvíli dávat smysl, naše bytí, konání, ty známé i ty míjené tváře, statistiky šťastných i těch méně šťastných dní, naplněné touhy i zklamání, náhle se to osvětlí, odkryjí se veškeré cesty a všechny pointy se zhmotní v ukazatele na všech těch křižovatkách. Teprve pak vám vnitřní hlas sdělí: "Stálo to za to" nebo "Tos pos*al".
Je nám něco přes dvacet, zůčtování máme v nedohlednu. O tom, jak žijeme, můžeme jen spekulovat, něco informací nám přinesou deníky, výpisy z banky, lístky z kin, výplatní pásky, historie volaných čísel, první vrásky, pohledy živých výčitek. Lidé přicházejí i odcházejí, ovlivní nás nebo jen projdou? Mylně jsem se domnívala, že žádný vztah nezůstane beze stopy, mylně. Druzí mě učí, že každá lidská vazba, každé lidské spojení má různou aspiraci, z některé je dlouhý román, z jiné jen krátká povídka a na happyendy se nahraje. Záměrně zapomínáme na to, co nehraje v náš prospěch, co nevytváří iluzi toho, kým chceme být. Nehledíme do očí těm, kteří by nám mohli připomenout naše sehlání a chyby, raději je vymažeme ze svého života. Zapomínáme, že pouhé popření skutečnosti její derogaci neznamená.
Charakter se vytváří s věkem, nesen pilíři sebepoznání a sebereflexí. A pak je tu ještě víra, víra v sebe sama, ve vlastní postoje, v svůj žebříček hodnot a že děláme to nejlepší, co v danou chvíli můžeme. A že boží mlýny melou, protože ony melou.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama