Byl máj, byl lásky čas.

8. května 2014 v 16:28 | Hanýžka89 |  DIARY...
Mám známé, ti mají znamé, co opět mají známé. V téměř každodenní realitě jsem divák a pozorovatel tragikomických výstupů, čitatel novel a aktér drobných epizodních dějství. V oparu všeobjímající zkušenosti okolí, mých drobných ranek a subjektivních úsudků často pochybuji o čistotě a leckdy i reálnosti pojmu láska.
Láska jako trám. Jeho nostnost je zřejmě nevyčíslitelná, unese i na jednu stranu i takovou zátěž jakým je nevěra i zostuzení, na druhou stranu ztrouchniví a zlomí se pod jednou pomluvou či mrknutím oka jiné slečny.
Láska jako pověra. Pohádka pro důvěřivé, falzifikace věčných snílků a bláznů, co místo poloprázdna vidí poloplně, taktéž lehce dostupný štít lhářů.
Láska prochází žaludkem. Neboť to ono svírání, bolest a strach, že o někoho přijdete, někoho nedostanete, někdo Vám ublíží, je všechno láska.
Láska je tahák a úchytné stéblo, které je vždy po ruce. Díky magičnosti tohoto slůvka se otvírají nové možnosti, nohy naivních slečen a dveře záchodků v zaplivaných barech, za nimiž se během pár minut naplní chtíč, hnací motor jednání pod kapotou smyšlené lásky.
 


Aktuální články

Reklama