Jedna od cesty.

13. května 2014 v 20:29 | Hanýžka89 |  DIARY...
Každodenní realita může pro leckoho podnětná, zejména pak pro ty, co dostali do vínku nějaký ten talent. Já k nim tak úplně nepatřím a s múzami se nelíbám. A možná i proto pro mě bývá občas nesnadné přijít s tématem, které bych zvládla napsat a vy od něj zvládli neutéct.
Zrovna nedávno mi jedná má kamarádka radila, že by bylo snad za vhodno povyprávět, popsat, jak na mě jde jaro. No...nebylo! Ale došla jsem k závěru, že jaro nejspíše přišlo i na Bena Cristovaa. V rámci prokrastinačního, trpkého zoufalství a v marné snaze nalezení písní motivujícím k pohybu, jsem si OSOU nevítaným způsobem opatřila jeho poslední CD. A při poslechu písně Postel, konkrétně pak: "Zespoda koukám na tebe, zespoda nakládám tě do nebe...", jsem si pomyslela, co by k tomu řekla Monča Bagárová. Jejího vyjádření se asi nenaději, ale mnoho jiných mladých, hodně mladých, slečen se k tomu už v sitích internetu vyjádřilo a to velmi pozitivně, až toužebně, chtěje ověření interpretových, v písni popsaných, praktik. Každopádně, držím palce, holky, snad vyzkoušíte, snad se nezklamete.
Další podnět mi o víkendu nadhodil sám blog. Téma STYL mi bylo vítaným návrhem, zároveň i možností, jak zde uveřejnit článek, který jsem na toto téma psala již pro jiný server. Měla jsem smělý plán, přihodit nové fotky a i naopak oprášit ty prastaré, kde bychom se jakože dojali, jak jsem byla roztomilá a stylová holčička. Jenže, má premisa kdes selhala a objevená fota mě lehce vyděsila a uznala jsem, že vkus asi vzorený nemám. Přesto jako důkaz již zmiňované smělosti, vás poveselím.


Na následujících modelech možno zmapovat nabídku našeho lokálního módního butiku DUHA, který, jak název sám napovídá, oplývá pestrostí co do materiálů, střihů a roků, v nichž mu byly oděvy dodány. (pozn.: Obchod stále funguje, kvalita zboží a zřejmě i zboží samotné se od devadesátých let nezměnilo.) Také fotografie ukazují mou oblibu šatů v různých délkách, s různými vzory. Kombinace růžovočerných, za které by mi EMO komunita od deset let déle utrhala ruce, s bílým plastovým páskem byl, prosím, můj vlastní nápad, jenž mi byl z zcela nepochopitelných důvodů matkou i starší sestrou důrazně rozmlouván. Uvedené šaty byly jednodušší, skoro až minimalistické, proto bylo na místě je nečím ozvláštnit, ale šaty kočíčí, ty byly ikonické a výrazné samy o sobě, perfektní kup, s láskou nošené. (pozn.: Když se ta kočka zmáčla, tak pískala.)
Fotka prostřední je ze školních škamen, maminka si nedělala na třídní schůzce poznámky, nevěděla, že se budeme fotit (nejspíš stejně jako o dni, kdy nás očkovali, ikdyž tam jsem dodnes na pochybách) a tak mě nenastylovala jako jindy. Outfit je tedy všední, v sportovnějším duchu. Barevnost Sněhurky a Šmudly úplně křičí po Andym Warholovi a kalhoty s vysokým pasem na gumu po pohodlnosti a každodenním nošení, navíc ta hořčicová barva, hmmm.
 


Komentáře

1 Ráďa Ráďa | 13. května 2014 v 20:53 | Reagovat

Krasna a vystajlovana jako vzdycky!

2 hanyzka89 hanyzka89 | E-mail | Web | 13. května 2014 v 20:58 | Reagovat

[1]: :D Děkuju, děkuju, chce to nový šaty s pískací kočkou, nechápu, proč pro dospělý takový cool věci už nejsou :-(  :-(

3 Léňa Léňa | 15. května 2014 v 10:38 | Reagovat

Nemůžu než souhlasit, bylas a jsi kočka ;-)

4 hanyzka89 hanyzka89 | E-mail | Web | 15. května 2014 v 14:56 | Reagovat

[3]: No, pusinka :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama