Leden 2014

Komu patří díky.

31. ledna 2014 v 20:47 | Hanýžka89 |  DIARY...
Již několikrát jsem se opírala o onu do-kamene-třeba-vytesat větu, že pro náš vnitřní klid a štěstí je důležité přestat se porovnávat s okolí. Možná bych však měla odložit majzlík bokem a se svým řemesnickým umem si dát na čas.
Skeptik, jakým já snad zatím nejsem, by vám mohl tvrdit, že člověk může býti tvorem i pomstychtivým, malicherným a ješitným. Může lpět na banalitách a ke své satisfakci potřebuje pokořit druhého, v jeho očích, leckdy bezdůvodně viděného, soupeře. Štěstí může přinést právě ono poměřování a hlavně ten pravý vnitřní mír do duše vnese až prohra, porážka, ponížení druhého. I když prohráva jak kdo že?
Nedávno jsem opět sbírala dechberoucí zkušenosti jak houby po dešti a došla jsem právě k výše uvedenému. Ač mívám obavy, že rostu jen do šířky a zraji jen co se vrásky nad nosem týká, možná…možná že už jsem dál i jinak. Nechci a snad už ani nemůžu se zabývat tím, co bylo před lety, nebo spíše nebylo dle mých představ. A proto mě tolik šokuje, že některé slečny zůstaly sedět alespoň ve svých myslím ve školních škamnám a falzifikují to, co v nich skutečně odehrálo. A právě těmto patří můj dík. Děkuji, že mi dáváte pocit, že já už do nich nepatřím a odnesla jsem si z nich jen to dobré.

Kurz módního myšlení.

26. ledna 2014 v 17:00 | Hanýžka89 |  Kolem a kolem...
Na nově příchozí módní časopis se vždy těším, s radostí rozbaluji a trhám celofán a otáčím úvodní stránku. Tím moje nadšení bere za své. S pravidelností kupuji ELLE dobrých pět let. Skladuji je pod televizí, ale k málokterým číslům se vracím. Obzvláště tématika článků v tom posledním mě poněkud znechutila od koupě následujícího. Od ženského a módno časopisu něčekám divy, přesto předpokladám, že by si mělo držet v jakés takés inteligenční rovině, při níž se dá relaxovat (u Forbes či Respektu mi to zcela nejde) a přesto nezhloupnout. Onen poslední sloupek o depilaci a odstraňování chloupků byl už, promiňte, na výsost stupidní. A ani móda v časopise obsažená mi nedává mnoho.
Poslední dobou mě taktéž nechává chladnou boom jistého kurzu stylu. Domnívám se, že vkus ani styl nelze neučit. Vždyť i samotné slovo styl v sobě má nést jedinečnost a cosi vám vlastního, pletu se? Nepopírám, že plus dáných lekcí je možnost kontaktů v dané oblasti, ale to, zda je pro každého účastníka?

Od slova přejděme k obrazu. Vybrala jsem vám z své složky pár krásných modelů na krásných ženách, co mě inspirují a ukazují, jak správné boty šaty umí podrthnout ženu člověka.



Připomínač mého bytí.

12. ledna 2014 v 19:00 | Hanýžka89 |  DIARY...
Spolu s plynutím prvních lednových dnů s nádechem jarem, pociťuji příchod jara i na mě samou. Myšlenkami v jiných dimenzích, které před dobrým rokem pro mne byly nepředstavitelnou jeskyní chladu a zimy, mě najednou vábí jistým kouzlem a v touze v nich setrvat či je zkoumat i za denního světla špatně slyším alarm a skřípění brzd mé stále příčetné části mozku.
I při mých špatným směrem tíhnoucím myšlenkách se snažím držet ve stanovených kolejích mých předsevzetí. Pro věčné zapomnětlivce web Konec prokrastinace vyrobil malého pomocníka a to TU. Jen vám doporučím, nevyužívejte nápovědy v pravém rohu Doporuč mi něco, neb z legrace jsem se jí proklikávala a u nejvíce šokatního předsevzetí Naučím se dělat deep-th...t, jsem se drobně pousmála a nezkoušela dalších rad. Jen mi samozřejmě nedošlo, že ono doporučené se samo nesmaže, takže v úterý, sedíce za pracovním stolem mi přišla připomínka mých předsevzetí a jako poslední bod TOTO, v tu chvíli se mi to v krku trochu sevřelo a zvedl se mi malinko žaludek. Ale to už je jiná pohádka.
Jinak tedy, sví vlastní předsevzetí plním a nebo se to alespoň snažím.:)

Běh prvních dní.

3. ledna 2014 v 15:47 | Hanýžka89 |  DIARY...
Tento článek byl psán skutečně za běhu, lépe řečeno mezi 23. a 24. otázkou finančního práva. Musím učení prokládat příjemnější činností a proto jsem zase zabrousila na své stránky, na nichž nemálokdy ulpívají pavučiny a prach. Jak již bylo možno pozorovat, do nového roku jsem si určila mnoho výzev a to, jak je zatím plním, nechtějte znát. Trochu mě straší představa, že následující dva měsíce (a pak průběžně až do září) budu trávit nad studiem a prokládat prací a brzkým vstáváním. Aby mi čas nad méně příjemným ubíhal rychleji, hřeji se představou toho, na co se těšit. Zatím se těším na nastávající plesovou sezonu, alespoň jeden z plesů mého bývalého gymnázia bych ráda navštívila, opila se s přáteli a tančila na Lady Carneva a dále jsem nemńě natěšená na basket, protože moje skvělé kamarádky a jeden skvělý kamarád mi sehnali lístek na CEZ Nymburk, wohoho. Ten dar mě málem dojal k slzám. V některých situacích proudu emocí lze jen marně bránit.


Krátce po Vánocích jsem podnikala s dvěma mými supr-vtipnými děvčaty dámskou jízdu a uvědomila jsem si, jak moc mi chybí časy, kdy jsme spolu chodily do týž baru, pily, co bylo, přespávalo se u nás a vedly se nekonečné rozhovory s vytříbeným humorem. A jak už to tak bývá, v radostném návalu z jejich pžítomnosti jsem jim vyzradila svoje dirty little secret. Chápejte, jediné tajemství, co mám, už vlastně nemám.


V úterý po práci jsem se nenechávala nijak startovat Silvestrem a šla jsem se podívat po slevách. Nijak zvlášť jsem nepodlehla fascinující slevové euforii reklamních toků a koupila jsem si jen to, na co jsem měla zálusk už delší dobu. A na vlastní oči budiž vám potvrzeno, že ani v tomto čerstvém roce nebudu příliš experimentovat s barvami duhy.
A co vy? Pořídili jste si něco nového na sebe nebo jste vyzradili nějaké své tajemství?

Má inspirace mi dáva předsevzetí.

1. ledna 2014 v 14:40 | Hanýžka89 |  DIARY...
Má inspirace je mi předsevzetím. Věřím heslu, že když něco opravdu chcete, jděte a makejte na tom, pak to dostanete. Nemluvím o drobných pádech a škobrtnutí, s tím se musí počítat. Skutečný problém, s kterým se potýkám (a nejen já), jsou výmluvy, nedostatek motivace a nedůvěra v samu sebe. Chci se s tím poprat a proto si dám do nového roku cíle splnitelné a reálné, né tak nedosažitelné jako můj největší sen z nejmladších let, kdy jsem toužila vzít si Davida Hassehoffa. Smutné není ani tak to, že jsem něco takového chtěla, ale to, že jsem svého přání nedosáhla. Achjo.


1. Budu poctivým studentem. Jak jsem již dříve nadhazovalo s slzou v oku a nepříjemným pocitem kolem žaludku, jsem v posledním ročníku práv a přichází zkoušky nejtěžší studijní a podstatné životní. Nechci je podcenit a musím tomu dát, co jen to půjde.

2. Budu pít více vody. Může se jevit jako malichernost, ale já jsem s pitivem na štíru a čistou kohoutkovou vodu někdy opomíjím ve svém pitném režimu, čímž škodím svému tělu i své peněžence.

3. Navštívím nějaké z krásných zahraničních měst. Není příjemnějšího využití slunného dne než cestováním, objevováním cizích památek a pozorováním jiné kultury.

4. Budu se věnovat svým přátelům, protože jsou mojí druhou rodinou, oporou, zábavou a něčím, o co nechci nikdy přijít. A protože mi toho dávají tolik, je správné jim to vracet.

5. Naučím se brát taková, jaká jsem. Musím se přestat porovnávat s druhými a nalhávat si, že mě to či ono netrápí. I tento rok se budu snažit reálně vidět své šance a možnosti. Zkrátka samu sebe.

6. Znovu objevím svou disciplínu. Cvičení mi pomáhalo proti stresu, přebytečným centimetrům na břiše a nedůvěře. Poslední měsíc na něj nebylo tolik času, zato vymluv bylo hodně. Musím zase najet do známých kolejí a jen tak nevykolejit.

7. Budu se hezky oblékat. Šaty sice nedělají člověka, ale jsou mojí malou terapií a projevem. Více zapracuji na svém stylu a šatníku.

8. Naučím se vyrábět sushi. Tak tady není o čem diskutovat.

9. Budu se více starat o svou pleť. Nikdo z nás nemláde, že? A já nikdy nechci do budoucna botoxové injekce či jiné kosmetické zákroky. Proto, co může udělat dnes, neodkládej na zítra.