Prosinec 2013

Vánoce. Má dáti, dal.

28. prosince 2013 v 12:48 | Hanýžka89 |  DIARY...
Vánoce
jsou specifickým obdobím před koncem roku, sezóna třpytu a nádechu splněných očekávání. Skutečně krátká sekvence roku, kterou si pozemšťané chtějí prodlužovat, jak to jen jde. Jsou to ty chvíle, kdy vyndáme broušené sklo a zacházíme s ním, jak v rukavičkách, večeříme na harlekýnu po babičce a maminka neustále čekuje barborky na okně, nejlépe hned ráno Štědrého dne, jestli opravdu vykvetla, nejevilo se tomu tak, hubovala vzápětí tatínka, proč je dal do chladu na okno a pak … snítko naděje vzplanulo, přec jen pár kvítků se objevilo a radosti, jak na Starém bělidle, třeba se přeci jen vdám!


Zároveň se jedná i o chvíle intenzivní a leckdy bezmyšlenkovitého utrácení, nesmyslných půjček a finančního chybování. Radujeme se z materiálních i imateriálních skutečností, prožíváme dávání i braní. I já dávala a dostávala a pak jsem se i zamyslela!! A na to pozor! Zkusme do příštích Vánoc utrácet i trochu s myšlenkou na ty méně šťastné. Vykašleme se na předsevzetí typu zhubnu, ale dejme si pomůžu.
Děkuji Ježíškovi za všechny dárky, ale myslím, že jsem si je ani nezasloužila.


Insta picture an hour

27. prosince 2013 v 19:25 | Hanýžka89 |  Picture an hour
Za poslední dva měsíce toho událo poměrně dost. Moje paměť značně pokulhává a z posledních šedesáti dní se mi v hlavě noří pouhé střípky. Žel Bohu, ani instagram neosvětlí vše. Něco málo připomene, ale ty podstatné momenty na obrázcích nezachytíte. Zato flitrem je prohnat lze, ale nijak výběrovým, naopak vybíravým a tak jen vzpomínám, jak Zorro na divadle házel trapné vtípky a Absolonka tančila, jak jsem se opila na oslavě kamarádů, bavila se s svou první velkou Láskou a byl moc milý, jak jsem dávala pusu za víno a tančila u tyče, jak jsem šla na pracovní pohovor, jak jsem se dozvěděla se, že mé zlomené srdíčko musí na kardiologii, jak jsem se vyhýbala své bývalé třídní na srazu, jak jsem ležela v nemocnici, jak jsem začla pracovat, jak jsem se moc učila, jak jsem milovala svého profesora na finančko než mě nas___l tím testem, jak jsem dělala Ježíška, viděla spoustu pohádek a určitě ztloustla.


1. Ještě teplý listopad a šaty do školy. 2. Selfie jak vyšitá. 3. Oříškoholik.
4. Peču božsky. 5. Kochám se Prahou. 6. Snídám na rychlo.
7. LoveFood kousek od Arbesu. 8. Prodali jsme partybyt. 9. Movemember.

10. Snídám maliny. 11. Inspirace IKEA. 12. Naše vánoční kávová challenge.

13. Dělám i Mikuláše. 14. Do IKEA jedině pro jídlo :D. 15. EMA.


16. Oběd v EMĚ. 17. COS. 18. Norimberský výlet.

19. Vzpomínka na léto. 20. Diář pořešen 21. Olča, Zuzka, Ráďa.



22. Chlebíčky dle mého gusta. 23. Mistral Cafe a oběd s Terezkou. 24. Skladování cukroví.
25. Svítí. 26. Evička a Pergi a já jak hobit. 27. Vánoční snídaně.



28. Pekla jsem nepečené. 29. Cukroví, kam se podíváš. 30. Třpyt.


31. Mňamka. 32. Mělo to být něco jiného, sakryš. 33. Michael Kors mě letos bere.

Moodboard

25. prosince 2013 v 16:43 | Hanýžka89 |  Kolem a kolem...
Znáte, popřípadě máte, nějaký svůj osobní moodboard? Pokud nevíte o co se jedná, je to jakkási pomyslná nástěnka, deska vaší inspirace. Já si svůj moodboard vytvářím především virtuálně a to na mém účtu weheatit a pinterest. Nenajdete tam nic neobvyklého, prostě vše, v čem se potřebuji zdokonalovat, jedná se především o streetstylovou modu, interierovy desing, vaření a sem tam myšlenky.
Pohnutky tohoto typu už mám v sobě cca deset let, jen jejich nositel se mění, z vylepovaných sešitů přes kovovou nástěnku nad stolem až k počítačové podobě. O trochu inspirace se podělím i s vámi. A dejte mi vědět, jak jste na tom s múzami vy.:)


Vánočně natagována.

20. prosince 2013 v 20:48 | Hanýžka89 |  Já, já, jenom já
Stalo se to, i na mě dopadl duch Vánoc, dobalila jsem dárky koupené za běhu, uválela jedny kuličky z sušeného ovoce a ořechů a pojmenovala je vánoční cukroví. Ještě mi chybí vánočka na snídani a blažený závan klidu a pohody, který dušuje každé druhé přání na stánku.
Kamarádka mě oslovila, ať udělám Vánoční tag a já se timu nikterak nebránila. Moje fantazie sice pracuje denně na plné obrátky, ale s blogem to nemá mnoho společného, proto každý nápad na prahu mých dveří budiž vítán.


Jaký film je v období Vánoc Tvým oblíbeným?
Obávám se, že tady asi nepřekvapím, jako hodně z vás miluju Lásku nebeskou, Prázdniny, Sám doma 1, 2. Nepohrdu ani českými STARŠÍMI pohádky, z nich kraluje mezi všemi S čerty ejsou žerty.
Jinak už po několik let jsme si na Štědrý den pouštěli Pelíšky, film se mi líbí, ale popadá mě vždy při něm jakkási melancholie, tak letos bych ráda tuto tradici vynechala.

Jakou vánoční písničku máš nejradši?
Rockin' around the Christmas Tree, Let it snow a Happy Xmas od Johna Lennona.

Jaká je tvá oblíbená vánoční barva?
Bílá a stříbrná, ale miluju je i během roku, jen na Vánoce ještě o chlup víc upřednostňuji stříbrnou.

Je Štědrý večer. Zůstaneš ve svém pyžamu/domácím oblečení nebo se hezky a společensky oblékneš a upravíš?
Upravím, všichni se upravíme, to k tomu prostě patří a jen málokdy je příležitost promenádovat se doma v party šatech.

Otevíráš své dárky večer nebo ráno, v kolik?
Otvíráme večer a hodina se různí dle okolností, ale cca v šest večeříme tak někdy poté…až zazvoní Ježíšek.

Upekla jsi někdy chaloupku z perníčku?
Ne-e. Ani mě to neláká.

Co děláš o vánočních prázdninách?
No, bohužel se i učím, ale když je možnost užívám rodiny, scházím se s kamarády, kochám se stromečkem a tláskám sladké.

Máš nějaké vánoční přání?
Určitě. Jedno tajné. A pak si samozřejmě přeju štěstí a zdraví pro mě i mé blízké a úspěšné složení všech mých nadcházejích zkoušek.

Už víš, co bys chtěla najít pod stromečkem?
Dávala jsem sem i wishlist, ale poté, co od začátku týdne bojuji s nemocí (a dalším) a kamarádím s antibiotiky jsem usoudila, že šála by udělala radost a byl z ní požitek nezměrných rozměrů.

Jaká je tvá oblíbená vánoční vůně?
Vanilka, skořice, cukroví, svařené víno, trdelníky a teplo domova.

Jaké je tvé oblíbené vánoční jídlo, pochoutka?
No, skoro všechno. Domácí cukroví, bramborový salát - ten náš!, štola, marcipán.



Nelze se ubránit myšlence: I'am old for this stuff.



Pět věcí, co mi zpříjemní čekání na Vánoce.

7. prosince 2013 v 16:50 | Hanýžka89 |  Five things
Každé adventní období s sebou nese specifickou atmosféru, pro mě je krásné a smutné zároveň. Za jeho negativní stránku považují ono odpočítávání, vyčkávání a nedočkavost na ty cílové tři dny, pro mnohé vrchol roku. Nemám to ráda, nerada posouvám čas zbytečně kupředu, urychluji a předbíhám. Zároveň mě stresuje tlak z okolí, nedostatek nápadů na vánoční dárky a špatné těsnění okna u mého pracovního stolu.
Nyní bych však ráda přeběhla na druhou stranu a podělila se s vámi o to třpytivé, blyštivé a těšící první adventní týden. Moc jsem se těšila až budu kolem sebe rozesít své vánoční dekorace a obléci můj prostor do jeho, mnou nejoblíbenějších šatů. Dominuje stříbrná a vše blyštivé a má stračí stránka se dme a bobná ve svém nejpřirozenějším prostředí.

Výroba adventního věnce mi zabrala pár minut a výsledek se mi líbí víc než ty, které míjím v místním květinářství.

I na stole jsem posílila osvětlení.

Osvětlení nad postelí vytváří krásnou atmosféru, jen je pro mě pak ještě těžší se ráno vykopat z teplého pelíšku.

Vánoční a trochu disko polštáře byl můj letošní, možná trochu unáhlený kup, ale nakonec nelituji.

Poslední věc se tak trochu vymyká, jen je všude tolik chutně vypadajících vánočních dobrot a slibných receptů. které nezle nevyzkoušet.

Pomikuláššký pokec.

6. prosince 2013 v 19:16 | Hanýžka89 |  DIARY...
Blogování mě doprovází na mé cestě právnickou fakultou, v mnohých těžkých časech mě umělo podržet a v těch šťastných za mě sdělilo a sdílelo radost. Jsme za poslední křižovatkou a čeká nás ještě pár met. Až dojdeme do finále (doufejme), nevím, jestli spolu ještě zůstaneme. Do svého virtuálního deníčku jsem připíchla, napsala a vložila mnohé, obecně známé i niterné. Tenhle týden jsem snad poprvé za celou jeho existenci uvažovala nad jeho koncem. Poté jsem se podívala na jeho pozadí a zjistila, že sem někteří čtenáři stále chodí a rozhodla jsem myšlenku na jeho eutanazii na čas opustit.
V poslední době se událo pár věcí a já se s vámi o některé podělím nyní, o jiné později. Minulý víkend jsem strávila na nemocničním lůžku a zavinila to víceméně banalita a já si znovu uvědomila, jak moc důležité je to, jak se k svému tělu chováme a čím jej živíme. Považuji za určitý paradox to, že zrovna mně to není poslední roky vůbec lhostejné, přesto i drobný výkyv typu ignorace poškozeného obalu vám může vyvolat nečekanou a trochu děsící reakci. Ale mám smysl pro osvětu a proto, vás upozorňuji, ať si všímate i drobných vad i na jinak kvalitních potravinách a neriskujete. Během týdne jsem stihla mnohé a také už pár dní mám zvláštní pocit kolem žaludku, což znamená, že jsem se buď nemocná nebo jsem se zamilovala, ani jedno v mém případě není dobré. A protože přeci jen jsem si vědoma příznaků a příčin obojího, tuším, že to bude to druhé. DOPRČIČ. Doufejme, že to samo přejde, neboť, jak jsem zmiňovala výše, má cesta fakultou je před posledními zastávkami a nerada, ale opravdu nerada bych ji nějak přerušila za nežádoucího chování vůči mladému!!! profesorovi.
Moji rodičové o mě mají poslední dobou asi trochu obavy a rozhodli se, že je přehluší tím, že mě vykrmí. Takže Mikuláš byl letos opravdu milostiv.
Snědené na fotce chybí a pistácie jsem zapomněla v kuchyni:)