Jak mě práva odnaučila prokrastinovat.

18. října 2013 v 20:58 | Hanýžka89 |  DIARY...
Prokrastinace je moderní slovo, zacházíme s ním velmi objevně, třebaže se jedná o jev více než známý našim předkům, však i moje babička říkala: "Ráno moudřejší večera." Tento posh výraz je častou výmluvou a zároveň snad i civilizační chorobou. Také jsem jí trpívala, ale pak jsem si naordinovala medícínu tísíce sil, někdy ji dávkuji po lžičce, jindy po litrech. Šla jsem studovat práva.
Řekněme si to ale popřádku. Jednou jsem šla za rodiči a prohlásila: "Maminko, tatínku, já chci být právnička." Maminka zamáčla slzu a pronesla: "Haničko a nebyla by pro tebe lepší ta medícína?" (U třetího svého potomka marně hledala nadání a zájem o medicínské vědy a pocit, že bude mít doma lékaře). Tatínek se jen naštvaně ušklíbl a mávl. Ač ani jeden z nich nemá právní vzdělání, mí sourozenci tento handicap naší rodiny svým odpromováním na Právnické fakultě vyřešili. A to je také důvod, proč našim nespadla dolní čelist údivem mého rozhodnutí.


Jako studentka gymnázia jsem občas žila dle hesla Co můžeš udělat dnes, odlož na zítra. A tak se stalo, že úkol z matiky jsem nejdříve plánovala na pozdní noc, poté na brzké ráno (ale ejhle, to už byla naplánovaná fyzika), poté na velkou přestávku a nakonec si jen pamatuju, jak paní profesorka, u níž jsem rozhodně nebyla oblíbená, zapisuje do svého klasifikačního archu k mému jménu pětku. Nebylo tomu tak samozřejmě s vším, například dějepis jsem se učila poctivě a s předstihem, následné jedničky mě pak hřály ve stavu mrazivého ticha při zkoušení z němčiny.
Administrace na mé současné alma mater je ve stavu rozpuku a systém korekvizit, prerekviz a dalších podmínek zpřístňující studium je vybudovánán příkře a přebudováván každou chvíli. Studium na naší škole je dle bismarkovského cukru a biče. I když cukru není mnoho, snad jen pro ty opravdu pilné včelky.
Má vůle je povětšinou poháněna strachem, a to odůvodněným. Většinou dávám všanc celý čas vánoční, jednou i polovinu letních prázdnin a na mém žebřičku hodnot o zkouškovém je na každém stupínku vidina zkoušky a nejhoršího možného zkoušejícího, který na mě nakonec většinou čeká. Dvouhodinové zkoušení a to, že máte i přes úspěšné složení zkoušky na krajíčku a pocit na složení už jen sama sebe, není výjimkou.
Jak vidíte mé léky na prokrastinaci jsou sice léčivé, ale ničí nejen žaludek.
 


Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 18. října 2013 v 22:08 | Reagovat

U nás prerekvizity zrušili, což je naprosto super, ale zavedli, že pro uznání předmětů je potřeba vyjádření garanta, i když se jedná o předměty z jiného oboru v rámci právnický...z čehož jsem opravdu rostla a prokrastinovat u toho nešlo, protože bylo nutné pokusit se je sehnat každý den...ale jinak před zkouškami se prokrastinuje jedna radost. Aspoň, že během semestru tuto činnost nemůžu rozvíjet, protože žádné studijní povinnosti nám téměř žádný učitel mimo zkoušky neukládá :D

2 hanyzka89 hanyzka89 | E-mail | Web | 18. října 2013 v 23:08 | Reagovat

[1]: No u nás na PFUK máme tedy naštěstí jen jeden obor Právo a tak žádný PVP se nám naštěstí uznávat nemusí a kde studuješ? :-)

3 Sajü Sajü | Web | 20. října 2013 v 2:10 | Reagovat

Hany, obdivuju tě, že máš na to nervy! :-* Já bych sebou sekla o prvním zkouškovým a odešla bych :D Já jsem chtěla po střední na vysokou, pak ale přišel "život au-pair" a já se toho snu nedokázala vzdát. A teď, když mi tu běží pátý měsíc, nějak si neumím představit, že bych po roce tady šla na vysokou, jak jsem si plánovala. Ani tady, ani v Čechách. Učení mi teď přijde už jako věc vzdálená (asi tak vzdálená jako planeta od slunce). Držím palce, ať se ti to všechno daří, ale ještě by jsi mi mohla prozradit, kolik ti toho ještě do ukončení zbývá? :-*

4 hanyzka89 hanyzka89 | E-mail | Web | 20. října 2013 v 8:12 | Reagovat

[3]: Moc děkuji:)
No jsem teď v 5. ročníku, tak mě snad čeká už jen poslední zkouškové, dvě části státnic (bojim, bojim) a diplomka. Jsem na té škole už takový veterán:D

5 Lenkaa Lenkaa | 20. října 2013 v 10:45 | Reagovat

Máš pravdu, že cukru je tam stráášně málo a naopak to neustálé zpřísňování podmínek je děs, tak snad už to brzy dokončíme :). A doufámm, že se z toho nehroutíš :)! Prokrastinace je dneska fakt moderní slovo, obzvlášť mezi našimi spolužáky ;), takže už mi leze na nervy, jen to slyším...a o sobě mysím, že jí teda netrpím.

6 hanyzka89 hanyzka89 | E-mail | Web | 20. října 2013 v 11:02 | Reagovat

[5]: No, já trochu ano, ale strach mě většinou donutí jít se učit a neblbnout, zvláště hrozí-li mi nějaký poděs zkoušející. A ano, naši spolužáci jí rádoby trpí ale stejně se všichni učí jak diví. Vždyť víš :-?

7 Peťul Peťul | Web | 20. října 2013 v 12:34 | Reagovat

Tohle je takový skvěle zábavný a zároveň děsivý článek :D Už se nemůžu dočkat až z gymplu ''vypadnu'',ale zároveň vím, jaká muka přijdou potom...a to ani nevím, jestli vůbec muka přijdou, protože na žádnou vš ještě nejsem přijatá...což kdby se nepodařilo, tak by muka byla stejně...takže muka nebo muka...skvělý výběr a vize do budoucna :D
Jinak ale musím říct, že naše gymnázium nám něco takového, jako je prokrastinace, rozhodně neumožňuje...občas se cítím jak v nějakém ''učícím gulagu'' nebo tak něco :-D

8 hanyzka89 hanyzka89 | E-mail | Web | 20. října 2013 v 14:24 | Reagovat

[7]: Jsem ráda, že článek zaujal:) A kam bys kdyžtak chtěla na VŠ? Pochopím, pokud nebudeš chtít říkat, ale jsem holt zvědavá, tak jsem se musela zeptat:)
No, pamatuji si, že jsem na konci gymplu měla stejný pocit, hlavně ten poslední rok před maturitou je velký stres a tlak. Navíc, člověk tam musí být každý den. 8-O

9 Dita Dita | Web | 20. října 2013 v 17:52 | Reagovat

já jsem teda ostuda,ale prokrastinovala jsem i na vejšce,pokaždý jsem věci odkládala a aodkládala,naštěstí ale nikdy neodložila úplně :-D

10 Peťul Peťul | Web | 20. října 2013 v 19:10 | Reagovat

[8]: Neboj, není to nic soukromého :D
Řeknu to takhle- Tvá mamka by ze mě měla radost :)...teda kdybych se dostala :D

11 hanyzka89 hanyzka89 | E-mail | Web | 20. října 2013 v 22:02 | Reagovat

[9]: :-) Tak hlavní, že vždy nakonec prokrastinace nezvítězila nad studijními úspěchy:)

[10]: Jééé, to by měla. Tak budu držet palce a pro povzbuzení, vím, že ti, co od nás z ročníku opravdu na medicínu chtěli, se dostali:)

12 Peťul Peťul | Web | 22. října 2013 v 16:42 | Reagovat

[11]: Ani nevíš, jak jsi mě potěšila :) přesně něco takového dneska potřebuju! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama