Around, around.
20. října 2012 v 15:33 | Hanyzka89 | DIARY...Komentáře
Óó, tak to jsi vážně vystihla. Naprosto s tebou souhlasím!! A buď veselá .
[1]: Ach Vivi, ja dekuji za pozvednuti nalady, tve komentare jsou moc mile a uprimne a vzdy me tesi je cist, jsem rada, ze se zname alespon prostrednictvim blogu:)
[2]: Dekuju, budu, budu, vicemene cely rok jsem, jen obcas ne no...Ale na druhou stranu ty jsi mi jednim z cloveku, u ktereho vim, ze bude pri me tak ci tak a nejen za to te mam tak rada:*
Já také nevím, proč je tohle u nás vnímáno takhle. Mě to přijde naprosto šílené a jsem ráda, že jsi tenhle článek napsala a vnímáš tohle stejně, jako já!:-* Úplně chápu, že nemáš čas. Když tak projíždím mé oblíbené blogy, nikdo už nebloguje, jakoby se zastavil blogový život a nikdo na to nemá čas, ani chuť. Což mě celkem mrzí, protože je to takový ten skok od reality, ale zároveň jsem v tomhle i já a ani já nemám ten čas, jako kdysi!:-* Držím ti Hani palce, ať všechno zvládáš!:-* ♥
[5]: Dekuji moc, no, ikdyz sama moc nebloguji, tak me take mrzi, ze skoncilo spoustu mych oblibenych blogu, rada jsem na ne chodila a mela jsem je jako oddech, na druhou stranu chapu. Sama blog rusit nehodlam, je to preci jen cast meho zivota a moje antidepresivum, mrzi me, ze ho zanedbavam i sve ctenare. Pokusim se aspon jednou behem tydne prispet:)
Hanýžko moje milá,
seděla jsem tu u tebe dneska celý večer a četla a smála se, protože jsi vtipná a píšeš neuvěřitelně zábavně. A pak jsem došla k článku "o smutnění". Je nádherný, mluvíš mi z duše. Jsem hodně emotivní člověk - když je mi do smíchu, tak řádím a jsem veselá, když je mi do pláče, jsem smutná úplně naplno a bez zábran. Emoce musí jít ven, jsou přirozený a podle mě krásný. Děkuju za tenhle článek a vlastně za celý večer tady u tebe...:-*
Vivi