Prosinec 2010

Už To přijde.

30. prosince 2010 v 11:43 | Hanyžka89 |  ...w_o_r_k...
B. procházela revolucí, začínala vnímat jeho jizvu na rtu, světlo v jeho hnědých očích a paprsky slunce v jeho černých vlasech.

Za zdmi umakartu, ona bude psát básně, on podporovat Spartu a bude jim krásně.

Ach můj milý.

29. prosince 2010 v 23:36 | Hanyžka89 |  ...w_o_r_k...
Ach můh milý, kéž byste tu s mnou teď byl,
kéž mluvil by jste s mnou a tady stál,
kéž bych nemusela počítat bez vás chvil,
kéž byste se na mě více ptal.

Už se učím, jak na špatné zapomínat,
řeším jen to, co je a ne co bude,
ale stále jen mlčím a na vás zírám,
ikdyž tu nejste, vidím Vás všude.

Ikdyž mnohé popadají zvláštní chutě,
mám jen jedno přání,
jednou přijdete s "Miluju tě,"
a nebude to jen mé zdání.

Jsme ještě mladí, na prahu,
vaše tvář se stále mění,
stále sbírám odvahu,
ale ona pro mě není.

Mám Vám toho tolik, co říct,
jsem prý trochu blázen, ale to nejlepší jsou
mlčím a něříkám nic.
nesnáším tu vadu svou, bezvadnou.

Spí vedle mě štěstí i žal,
každý z nich své plány střádá,
aby je děs si je vzal,
prostě to vše se dějem když mám ráda!!!

Ach ty vevevrky

29. prosince 2010 v 21:20 | Hanyžka89 |  ...w_o_r_k...
Zmizely kopky listí z podtromoví a zelené jehličnany se zabělaly. Veverka už neposkakovala radostně mezi stromy, sobě vlastním louskavým způsobem přelouskávala myšlenky z posledních dní. Zbylo jí už jen pár oříšků, jeden z nich se rozhodla darovat veverčákovi.
"Zklamal si mě, měla jsem tě za jiný druh veverky," prohodila při předávání kousavě. A opět něčekala na odpověď, ikdyž ta jí právě hryzala celou tu cestu domů.
moje kresba
(P.S:Je to moje kresba pro Barýska:) )


Láska.

28. prosince 2010 v 14:49 | Hanyžka89 |  DIARY...
Láska jako téma na jeden článek. Je to to, kvuli čemu se smějeme, je to to, pro pláčeme, je to ten, s kým spíme, ten koho líbáme, ten, na koho myslíme, ten kvuli němuž hubneme, ten, pro koho se soužíme, ten, kdo obejme, a vše tím vyřeší, ten, komu děláme snídani, je to to, co nám žívot komplikuje i zjednodučuje naráz. Co by mělo smysl  bez lásky a jaký smysl láska všemu přikládá?
Láska je něc nehmatelného, něco nepolapitelného a občas i něco tak míjivého. Alespoň tak to vidí básník, chemik vidí lásku jako chemickou formuli C8H11N (FEA), jako strukturně superjednoduchý a účinný fenylethylamin, já vidím lásku jako hromadu situací, vidím film Romeo a Julie, vidím tátu, jak mámě vykládá trapný historky z mládí, vidím T., jak objímá Z. a Z., jak ho na oko škárdlí, vidím H., jak se usmívá na O. , vidím P., když mi poprvé řekla o C. o tom nejlepším klukovi z Anglie, vidím C., jak trpí na Harrym Potterovi, jen aby byl s P. a taky vidím tu nesourodou skupinu kluků, které jsem kdy měla ráda, kteří se mi kdy líbili a nevidím mezi nima žádnou logiku, nejsou vůbec stejní a kdybych je zevřela do jedné místnosti, nevím, co by si tak mezi sebou řekli a zda-li by věděli, co je spojuje.
Taky jsem viděla lásku jako řetězec dramat, jako překážku za překážkou, které přemůžeme a nakonci už budu jen happy end a sladký život beze změny, ale hlavně ty překážky bez nich to nejde. Ale pak mi došlo, že to tak není, když spolu dva mají být, tak prostě budou a nebude to nijak složitý a když ne, tak ne.
laska

Každý má právo na štěstí.

28. prosince 2010 v 14:23 | Hanyžka89 |  DIARY...
Ano, mám se učit, ale sama sobě si to nedovoluju, takže budu trochu psát, ano trochu se rozepíšu, zbavím se těch trapných myšlenek a budu se více soustředit na to, na co mám. Na posuny agregátní poptávnky a nabídky na nominální ceny atd., prostě na to, co mě nebaví, ale co musím nějakým způsobem odvykládat na ústní zkoušce abych dostala chtěné kredity.
Každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána veřejně. Každý má právo vlastnit majetek.  Každý má právo na život. Každý má právo na štěstí.
Ano, to poslední samožřejmě v Listině nenajdete, protože, kdyby to tam skutečně bylo, najednou by narostlo ústavních stážností, najednou by narostlo návrhů na zrušení našeho potenciálního článku 45 LZPS (je jich samozřejmě jen 44) a jak by se asi rozhodla ústavní většína parlamentu při změně Ústavy nebo Listiny?
Jak bychom unesli důkazní břemeno při dokazování porušení tohoto článku a jestli jsou lidé rovní v právech, jaká by v tomhle ta rovnost byla? Jak to posoudit? Jak dokážete zlomené srdce? Jak dokážete křivdu přítele, když při uzavírání přátelství se neukládá žídný slib, je to dobrovolné. A jak dokážete, že si neúspěchy v pracovní kariéře nezasloužíte, že prostě jen máte smůlu a kdyby jsme to vše opravdu dokázali, jaké rozhodnutí by nám senát ÚS asi dal?
A představte si teprve to nepřeberné množství kolize práva jednoho s právem druhého.

Fuj, asi nám v té Listině nic nechybí.

A co bude dál?

27. prosince 2010 v 2:21 | Hanyžka89 |  DIARY...
Spolužačka se zamilovala do Bendera.
Vysoký, hodně světlý spolužík s protáhlým obličej a velmi hubený se domnívá, že vypadá jako Barack Obama.
Jsou dvě hodiny ráno, spoluýáci jdou spát, ja vstávám.
Motá se mi hlava. Motá se mi, když telefonuju, když prudce vstanu.
Jak tak řeším blbosti, tak jsem pozapomněla, že mě čeká 80 otázková zkouška, chacha.

To mělo přetrvat.

26. prosince 2010 v 11:51 | Hanyžka89 |  ...w_o_r_k...
A tak B. potkala A.
A. asi nebyl formou ani obsahem Princem na bílém oři. Ačkoliv odděn jako princ se zdál, však nebyl v mžiku její ideál. Mávla jen rukou nad jeho absencí chuti mátového čaje a ona nebyla vinna zoslněním, byli jen dospělí malí děti a děsící se intimitu vraždících nocí.
Odpustila si a věřila, že TO prostě přijde. A zakázala si zlomeninu srdečního, svalu protože poslední léčba zanechala jizvy, které žádné medikamenty neumí vykulírovat.

Chez nous.

25. prosince 2010 v 14:35 | Hanyžka89 |  DIARY...
1
2
3
4
5
6
7
8
9
A co vaše vánoční drobnosti?
Já letos asi vůbec nezlobila a vlastně ne asi, já letos nezlobila:)

Veselé Vánoce

23. prosince 2010 v 22:09 | Hanyžka89 |  DIARY...
Moje milí,
právě sem dovytřela pdlahu, předtím udělala výborný bramborový salát, upekla ještě jeden druh cukroví, koukala na Sám doma a šla jsem ke kadečnici, aby mě dobarvila a ona mě odbarvila, ale o tom příště, jen nechápu že neuznala bychu že sis spletla barvu, chacha. A to jsme doma stihli i obligatorní vánoční hádku. Ale tím vším chci říct, že už tady opravdu jsou.
Takže Veselé Vánoce aať se pod stromečkem zítra naJeží:-)


van
A je třeba vyzvědět to co trápí mě už tolik nocí
Zdalipak věří kapři na život po Vánocích


20.12.2010

20. prosince 2010 v 19:14 | Hanyžka89 |  DIARY...
Tak a jedna zkouška za mnou. Ve středu zase další, brrr.
Nevím vlastně jestli za mnou je, doufám, jen doufám.
Alespoň sem to mohla prokonzultovat. Mám tam s Ním stejné chyby a nevěděli jsme stejné věci. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem seděla na jeho místě, která mi jako gentlemen uvolnil, nebo jestli je to tím, že jsme prostě na stejné vlně a měli bychom se vzít :-P :-P :-)
Dokoupila sem pár dárků, ale stále jich hodně nemám. Nesnáším ty davy, fuj fuj fuj.
Až budu chtát okomentuju tu kauzu Drobil, ale radši si ještě počkám na zítřejší hlasování.