Můj svět. Moje banka.

19. listopadu 2010 v 18:04 | Hanyžka89 |  DIARY...
Co si vlastně pamatuju z dětství? Pamatuju si, žlutou kýčovitou sponku s fialovou panenkou nalepenou uprostřed mašle, pamatuju si divně smradlavou halvičku parfému u babičky, moje bláznivé recepty, které jsem, bohužel, realizovala a nutila rodinu je jíst. Pamatuju si svoje červené džíny, peřinu s kočkama a vyhlížení z okna, kdy přijde Ježíšek. Zbytek mi splývá a zapomínám.
S obdobám dospívání, to není lepší. Postupně zapomínám a to, co mi v paměti utkvívá není vůbec důležité pro můj vývoj.
Takoví jsme asi všichni. Prožíváme a zažíváme toho hodně, je to neuvěřitelné množství malých okamžiků, které nám staví den. Sem tam se mezi nimi objeví takové, které se něčím odlišují, ty nashromáždíme a pak jejich souhrn nazýváme životem. Něco z toho se stalo nám, něco někomu blízkému a něco, co se mělo stát. A okamžiky, co nás skutečně někam posunuly, co nás vytvořily, ty nějakým záhadným způsobem mažeme. Lpíme na nejnepodstatnějších věcech.
A jako vždy vysoké stromy přitahují blesky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama