Červenec 2010

Vrazi. Ikony a Motýl.

29. července 2010 v 20:09 ...w_o_r_k...
Tak se to má, jestliže hluboce sníš, svý oči neotvíráš, na slunce neuvidíš.

Vše skutečné stejně není věčné.

1
Sníš - li, spím.
Spíš - li, sním.

Je to jed mazat si kolem huby med a neslyšet, jak se Ti bortí svět.

3

Za co? Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?
Za co? Pane Bože, za co, nechals nás napálit?
Za co? Pane Bože, za co, zas čtyři roky v prdeli!
Za co? Pane Bože, za co, chceš, abychom trpěli?

2
Až mě budeš chtít...
Až se budem znát...
Až se budem brát, bude znít chór všech zvonů světa
Až se budem brát...
Až pak budem chtít...




Trochu víc zmatený článek.

29. července 2010 v 15:41 | Hanyzka89 |  DIARY...
Psát o POCITECH už mě nebaví, asi proto že je už neumím vyjádřovat a nevyznám se v nich a je to kupa nesmyslů povětšinou.

Chtěla jsem mluvit o načasování, protože v jednom dílu Sexu ve městě, odkud asi budu čerpat pár mouder, ikdyž tu Carrie (jak víme) nemusím, se tom pěkně mluví a já bych tu převedla na nastalá situace. Protože asi neexistuje Ten Pravý, Ta Pravá, protože tyto ideální postavy jsou pravými jen pro daný okamžik. A blbý je, když jste si vybrali ten špatný okamžik, mimochodem já si vybírám vždy jen špatné okamžiky:D. Můžete se nechat unést někým, kdo už je zadaný, nebo se nechat unést někým, když jste zadaní a nebo nemusíte být zadaný/zadaná a někdo taktéž, ale už ho třeba zase nechcete. Chápete? Já už se v tom sama ztrácím.

Čtyři dohody asi nikdy nesplním. Toltékové mi nemají zřejmě, co nabídnout.

Myslím si, že ve štěstí jednoho, vždy stojí štěstí druhého! Přes to vlak nejde.

Jedna hláška na závěr:
Z: Honzo, ty s tím ručník vůbec neumíš!
H: Ubal mi to!!!

Neviem názov

21. července 2010 v 14:57 | Hanyzka89 |  ...w_o_r_k...
Popíjíme francovku po litrech,za okny se střílí,
pomlouváme milence a předvádíme víly.
Věříme v peníze, zločin bez trestu a pouliční špínu.
Do toho hraje Sinatra, aby odčinil svou vinu.
Bez rozloučení poskládáme vzpomínky,
sejdem zas za rok před prahem naší matinky.
Věříme v peníze, lásku a pouliční špínu,
snad jednou odčiníš tu strašlivou vinu.


Deset nejhezčích herců ever

21. července 2010 v 13:55 | Hanyzka89 |  Já, já, jenom já
Už to tady dlouho nebylo a plus chci dokázat svůj skvělý vkus:).

1. Ed Westwick

2. Jude Law

3. Aston Kutcher

4. Zac Efron

5. Gerard Butler

6. Justin Chambers

7. Eric Dane

8. Bradley Cooper

9. James Franco

10. Chace Crawford

Mighty people

19. července 2010 v 18:09 | Hanyzka89 |  DIARY...
No, nechci popisovat, jaký to tam bylo a jaký pocity jsem si přivezla či nepřivezla. Takže sem dám pár hlášek, u který se každý může zasmát:).
Plus posílám pusu všem, co tam s mnou byli:-*.

Z: Jako jestli přijdou nametený, tak jim nechám vyvézt toitoiky do stanu.
O: Prosímtě. Ještě by se navoněli!

P: To je strašný, FURT ŽERE!

H: To snad není možný, jediná akce na kterou se zmůžete, je jít se nažrat????!!!

T: Pergi, ty jsi skutečně žena do větru.

P: Já je mám ráda... tyhle rohlíkáře!

Z: Jako mezitím, co jste hráli nás kopli do zad a přinesli nám tyhle holítka.
P: No něco za něco.

Z: To snad není možný, my tady čumíme, jak vyvážeji hajzly.:D

Nějakej chlápek: Pus to!
Z: Co????



This is the end for you, my friend

8. července 2010 v 23:11 | Hanyzka89 |  DIARY...
Jsem zpět nová a lepší.
Já bych chtěla něco hodně impulsivního udělat, nebo prostě přestat myslet, začít jednat, ale nikdo mě v tom nechce podpořit.
Co se to s náma stalo?
Na Migthy sem se dřív těšila, teď už ani ne, protože proto.
Teď budu mluvit o ničem o čem jsem tu ještě moc nemluvila. Prostě vztahy. No, všichni kolem mě jsou ve svých vztazích a asi je to ok, já nevím, co je pod pokličkou. A jsem skoro jediná, kdo není a nevím, jak se vůči tomu mám cítit. Prostě vlastně ani nevím jestli vztah chci a jestli si sebe v něm dokážu představit, jsem strašně sobecká a kritická. A mámn pocit, že moje okolí na mě hledí: "No, už by si měla někoho najít!!" a já se nechci cítit jako chudák a že je to moje slabina, že jsem sama a nechci, aby mě to distancovalo. Asi necítím, že musím někoho mít, sem tam se mi někdo líbí, ale co z toho? Tak třeba AK je hezkej i sympatickej, myslím si, že by nám to slušelo, ale muselo by mě to stát hodně práce, zase bych si řekla, že na sobě musím pracovat a moc bych to řešila a bla bla bla. A když z toho nic nebude, tak budu fňukat a budu nasraná a já nechci, aby moje pocity a nálady závisely na jednom klukovi. Pokud se to má stát, tak se to stane, pokud ne, tak ne, nevadí.
Když nějakýmu páru křením, což se děje celkem často (P.S.:Zuzko a Tomáši, neříkejte, že se vám po mně nestejská:) ) tak mi přijdou většinou šťasný a přeju jim to (všem těm párům), ale kdyby se jednalo o mě, měla bych zvláštní pocit, že bych teda asi najednou měla všechno, najednou bych měla odškrnuto, šťastný vztah,  chtěná škola, rodinné vztahy v pořádky, průměrný životní standart a co dál?  Měla bych pocit, že by toho najednou bylo hodně a něco z toho by muselo totálně krachnout.
Crazy? Možná a prosím sežeňte na MS nějaký hulení, ať se tam nenudíme!!!:-*
Jo a ještě- to Zuzka a Olga: Jako stím Chorvatskem, auto svobodnej a zadanej? Jako co? Vy čtyři si pojedete v jednom a já abych jela P. a B., či co?:D To fag ne.