Červen 2009

Tak nějak sentimentálně

30. června 2009 v 23:59 | Hanyzka89
Tak něj jsem se hrabala ve fotkách a dvě se mi zalíbily, tak je zveřejním. co se týká té starší, prosím veškeré fotomodelky o to, aby se nezlobily. prostě všichni tam vypadáme blbě, jsem teď mnohem hezčí ;-).
Je to stejně funny :-D. Bože ty moje kalhoty!!!


Pocvičme si paměť (náš tajný jazyk)

30. června 2009 v 16:34 | Hanyzka89 |  DIARY...
- Ňuf Ňuf, Salát, Žužu, Redgar, Bradka, Buzíci, Matkošuk, Ucho, Paty a Marse, Pumpa, pan Nuda
- Kostelec
- Vzchop se! Musím se vzchopit.
- pestrá košile - hory 2005
- "Si myslej, jak nejsou hezký a chytrý!"
- punkovej dvoreček
- "To nevybereš."
- "Já to říkala, PRŮSER!"
- Kdo se zavírá.
- "Jsi šťastná?"
- boty Pacifik
- Dvořákovy boty

No a je toho ještě mnoho :), co víme jenom my.
Mám vás ráda!


Hodná holka

30. června 2009 v 16:22 | Hanyzka89 |  DIARY...
Je to hrozný, ale já jsem prostě hodná holka. Skoro nikdy neporušuji žádná pravidla. Chodím na zelenou, přecházím na přechodech, uctivě zdravím, třídím odpad a za všechno děkuju (ačkoliv mému otci se musí děkovat snad tisíckrát...).
Není z toho prakticky nic výhodou.
Ale v sobotu se z mě stal doslova rebel! Jelikož jsem bez placení propašovala na koncert UDG. Ale nakonec to za to stálo.
Avšak, jak stále všem říkám, cesta do pekel je rovná a přímá. tudíž se po ní jde snadno!
Myslíte, že mi hrabe?
Já myslím, že trochu jo!
Fotografie z "místa činu"

Moje oblíbené seriály

28. června 2009 v 15:50 | Hanyzka89 |  Já, já, jenom já
Simpsonovi

Přátelé

How I met your mother

Gossip Girl

Zoufalé manželky

The Big Bang Theory

Chirurgové

Agentura Jasno

Ally McBeal

Gilmorova děvčata

Jeden kluk

28. června 2009 v 15:32 | Hanyzka89 |  DIARY...
Jako nějak moc o něm v poslední době slyším a trochu ´drive me crazy´. Osovně jsem ho viděla jen jednou a nebudu soudit...OK

Coco Chanel – první rebelka ve světě módy

27. června 2009 v 18:33 | www.elle.cz
Za zrodem jedné z nejznámějších módních značek světa stála drobná Francouzka s výrazným smyslem pro styl a eleganci.
Před sto lety se ženy pomalu ploužily po ulicích v těžkých a přehnaně zdobných šatech, protože korzety zrovna nepřály svižnému pohybu. Nahradit róbu jednoduchými černými šaty odhalujícími kolena byla na tu dobu velká troufalost a Coco Chanel, plným jménem Gabrielle Bonheur Chanel, riskovala veřejné pohoršení a odmítnutí.
Coco však ráda provokovala, a navíc už nebyla neznámou návrhářkou. Být milenkou vlivného britského diplomata také nebylo na škodu, a tak se její 'la petite robe noire' neboli 'malé černé' staly základem šatníku každé ženy.

Příběh Popelky s vytříbeným stylem

Její cesta na módní vrchol však nebyla jednoduchá. Vyrůstala v sirotčinci a později si vydělávala pozpěvováním v pařížských kabaretech. Tam se z Gabrielle stala Coco a slavné jméno s iniciály CC bylo na světě.
Traduje se, že její móda vznikla z nutnosti, protože si nemohla dovolit drahé oblečení té doby. Všechno zlé je pro něco dobré a šikovná švadlenka si vyrobila své vlastní oblečení z levnějších materiálů. Jak by asi vypadala dnešní móda, kdyby Gabrielle Chanel vyrůstala v přepychu?
Největší vliv na její tvorbu však měli její milenci, a že jich nebylo zrovna málo. Coco vyhledávala movité a charismatické chlapíky, a to, co našla u nich ve skříni, ji pak inspirovalo k vytváření jejích typických modelů s pánskými prvky, včetně revolučních dámských kalhot.

Módní revoluce začala s Coco

Začala nenápadně u klobouků v pánském stylu, následovalo dámské sportovní oblečení a první větší úspěch slavila s nadčasovým outfitem v kombinaci pouzdrová sukně a přepásaný kardigan.
Poté si ostříhala vlasy na mikádo a dokázala, že ženská krása není o objemných drdolech. Její legendární dámský kostým s charakteristickou 'chanelovskou' linií je bezpochyby nejtrvalejším střihem v módním průmyslu.
Dnes se cena kostýmu Chanel pohybuje kolem 100 000 korun. Mezi další poznávácí znamení značky Chanel patří bílé lakýrky s černou špičkou a záplava perel.
O její modely měl zájem i Hollywood a jejím oblečením se pyšnily hvězdy jako Grace Kelly, Jackie Kennedy Onassis, Audrey Hepburn či Elizabeth Taylor.
Móda Coco Chanel je dodnes velmi dobře rozpoznatelná a většina jejích modelů má sílu nadčasovosti. Mezi nejúspěšnější produkty společnosti Chanel se řadí parfém Chanel No. 5 a dnes už klasická prošívaná kabelka s řetízky a s logem CC.


Život obětovaný módě

I když životem křehké dámy s porcelánovou pletí prošlo mnoho mužů, Coco se nikdy nevdala a neměla děti. Svůj život zasvětila společnosti Chanel. U jejích modelů nešlo jen o módu, chtěla prosadit nový styl vyjadřující ženskou osobitost a to se jí povedlo. Její slova pak působí jako proroctví: "Móda vybledne, jen styl zůstává stejný."
Byla pravou dámou až do konce, zemřela ve věku 88 let v soukromém apartmá hotelu Ritz oblečená ve svém Chanel kostýmku.
Coco Chanel byla výjimečnou osobností, jejíž životní příběh vždy přitahoval veřejnost. Šanci ztvárnit dramatickou a elegantní Coco dostala půvabná francouzská herečka Audrey Tautou. Jak se tohoto nelehkého úkolu zhostila, můžete sami posoudit v životopisném snímku Coco Avant Chanel.
Těšte se na nádherné kostýmy, jejichž vytvoření se nemohl ujmout nikdo jiný než Karl Lagerferd, který značku Chanel zastupuje již od roku 1983.

Konečně prázdniny

27. června 2009 v 18:22 | Hanyzka89 |  DIARY...
Uffff, konečně mám po zkouškách. Včera jsem udělala, díky Bohu, psychologii a teď mě čekají 2 měsíce volna, které si musím dostatečně užít. Protože nevím, jak budu stíhat to, co mě čeká příští rok. Dvě vejšky, plus praxe, která jak doufám, bude v ČT, já se tam prostě musím vecpat.
Jo a taky jsem si včera, i přes odrazování všemi, koupila "sultánky"/"harémové kalhoty" a líbí se mi a to velmi, takže ať si říká, kdo chce, co chce, já je budu nosit a taky si chci kpupit jedny brýle, které jsem si vyhlídla!
Snad budou tyhle prázdniny pěkný. Musí být!

Já chci sraz

25. června 2009 v 14:19 | Hanyzka89 |  DIARY...
Já jsem prostě přemýšlela kolem a kolem a chci třídní sraz! A chci, bay tam byli všichni, tedy i ti, které nemám ráda. Protože jsme tam chodili všichni a mě zajímá, co kdo dělá a jak na tom je a to ne kvuli drbům!
Chodili jsem spolu do třídy všichni osm let, to znamená od dětsví, přes bouřlivou pubertu až do dospělosti. A já sama sebe občas udivuji tím, že si nedokážu vybavit všechny své spolužáky, s kterými jsem ještě rok a půl zpátky sdílela kolektivně hodiny češtiny, dějepisu a leckdy, aspoň pro mě náročné, biologie. (Je to tak, Zuzko :) ).

A taky si vzpomínám, jak se naše třída na nižším gymplu snažila párovat. Je to takhle s odstupem fag vtipný. Ach ano, i mě se jeden můj spolužák líbil.
Onehdy jsme s Pergi a Olou na to téma narazily a diskuse zněla asi takto:
Já: "Ty jo, mě už vůbec nepřijde, že se mi kdy líbil."
Ola: "No líbil, to bylo děsný, bylo to snad ihorší než Redgar."
Pergi udiveně: "To si, Olino, jaksi špatně pamatuješ." :-)

Né, vážně, ten sraz musí být a já do něj nutně potřebuju zhubnout, abych se pak nemusela stydět až uvidím fotky.
Léňo, prosím, zařiď to :-*.

Pan Božský again

24. června 2009 v 17:46 | Hanyzka89 |  DIARY...
Tak dneska jsem měla možnost vyzkoušet svou hrdost co se týká "Pana Božského". Hmm, ani nevím jak jsem dopadla. Asi zdárně, páč už na mě nějaké věci nepůsobí.

Nebo já nevím.

Páč občas se chovám prapodivně zmateně a ne zrovna důstojně, ale nevykazuju toto chování, bohužel, JEN u jednoho kluka, tak nevím, jak to s mnou vlastně je. Možná moje trochu změněné chování není způsobeno snad zbytkem přetrvávajícího citu, ale spíš tím, že ve měně zůstaly všechny ty potlačené zážitky připomínající jisté trapasy.

Ano, nadělala jsem si jich mnoho na dlouhá léta.
Stejně si ale myslím, že jsou věci, ve kterých jsem měla pravdu já a jsou věci, za které jsem ani nemohla a prostě mi byly neprávem přiřknuty. Přičemž já jsem v podstatě hodná holka.

No a nejvíc funny věc je, kydž si vzpomenu na svou naivitu. Ale za tu jsem v podstatě taky nemohla, byla jsem ovlivněna těma pitomýma romantickýma komediema a tak. Hloupý filmy, můžou za spoustu věcí! Páč prostě pravda je taková, že oblíbení kluci chodí jen s těma oblíbenýma a hezkýma holkama, nikdy si, ve skutečnosti, nevyberou ty, (sice) povahově lepší, outsidery nebo jak to říct.

Je to smutný, ale Popelka by v dnešní době zůstala jen Popelkou a mohla by ztratit bot, kolik by chtěla...



Až teprve včera mi to došlo

24. června 2009 v 13:50 | Hanyzka89 |  DIARY...
Včera jsem měla zápis na práva. Vlastně od té doby, co jsem

se dostala, jsem nějak neměla tu možnost to oslavit nebo ani

radovat se. Páč mám pořád školu, pořád se musím šprtat a

popravdě ani mě samotné to nějak netrklo.

Seděla jsem tedy dopoledne v Bazéně (to je ta vstupní hala

na Právech), pročítala jsem papíry, nejvíce mě vyděsila ta

povinná literatura a v tu chvíli mi to zřejmě docvaklo.

Loni jsem si to tak přála, moc mě mrzelo, že to nevyšlo, ale

letos to prostě vyšlo. Taky možná ze mě bude právník, jako

ze sestry a bratra. Taky možná se s nima budu moc bavit,

pro mě do této doby tajemnou, právnickou hantýrkou.

Bylo tam vše o čem jsem již slyšela, nepříjemné studijní

refenrentky, nepojízdný výtah, ošumtělé vybledlé gobelíny z

dob Karla IV. i třída Colegium maximum.

Takže při cestě na bus mi jen zaznělo hlavou "Jsi tam!" a já

se bezděčně pousmála.