Čas léčí – Sejde z očí, sejde z mysli?

24. května 2009 v 18:19 | Hanyzka89 |  ...w_o_r_k...
Před zrcadlem dlouze sedí,
na hodiny vyčítavě hledí.
Čas urychlil krok
a srdce mysli největší sok.

Světla svic a koberec červený,
dnes její velký den - každý ví.
Levá pravou střídá, cinkne o sebe sklo,
zatím nic neprasklo.

Na konci, v cíli On stojí,
co učiní ji ženou svojí.
Ideál, který nosí v sobě samé,
ale co je osudem dané?

Šaty krásné, vysněné, v rukou kalu,
tik, tak a srdce plné žalu.
Čas letí, těžkne její mysl.
Proč ho nechce, kde najít smysl?

Srdce vlastní ten, co způsobil ji žal,
opak prince, nic nedal, vše vzal.
Proč rozklepou se kolena při vzpomínce jen,
proč chtěla by ho i v tento den?

Je tu moment rozhodnutí, princ odpověď kladnou,
Ale vězte, zazní slůvko NE a kaly v ruce vadnou.

Osud je zlý, plný strastí,
bohužel, drží nás v hrsti.

Čas mu bratrem a vrátit ho - možnost není,
lítost, smutek a láska má za dosti učinění.
Tik, tik,……….tik, a nyní se vleče,
Neštěstí přec neuteče.

- básnička stvořená někdy mezi kvintou a sextou, jedním z impulsů byl i kamarádčin sen
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama